Voda padá kolmo k zemi
Nebe začalo plakat už dávno
Barvu jako její temně modré oči
Sladká se stává slanou
Smáčí květy kopretin
Z tváří růž se ztratila
Oči dokořán utápí se v hloubce mračen
Brada chvěje se
A rty tiše o pomoc volají
Nikdo nic neslyší
Šaty zmáčené
Ruce studené
V hrudi jí spaluje žár
Kostel zvoní poledne
Dvanáct úderů srdce o bronz
Dvanáct úderů srdce
A všichni se smějí
Jen ona v nebe hledí
Komentáře
Okomentovat